Tuzex

Před 26 lety, 30.6.1992 se přestalo platit odběrnými poukazy(bony) v obchodech Tuzexu a tím se pomalu začala uzavírat rozsáhlá obchodní síť podniku zahraničního obchodu Tuzex. Do věčných dějin odchází podnik, který čtyři desetiletí spoluvytvářel obraz každodenního života v socialistickém Československu. Byl častým tématem soukromých rozhovorů a oblíbeným terčem moralistů i závistivců. Hluboko se zapsal nejen do podvědomí generací, ale na čas obohatil i náš slovník, výrazy vekslák, bony, tuzexová slečna, obléká se jako z "túzu" a další patřily ke koloritu dřívějšího jazyka.
Přestože Tuzex oficiálně byl otevřen 1.července 1957, příčiny jeho vzniku sahají hluboko do minulosti. V létě 1949 světem otřásla v průměru 43%ní lavina devalvací všech západoevropských a dalších významných měn vůči americkému dolaru. Protože převážná část československého zahraničního obchodu směřovala do těchto zemí, bylo by logické, že i ČSR upraví kurz své měny vázaný od roku 1945 na americký dolar v poměru 50:1. K úpravě kurzu nabádala i dlouhodobá pasívní obchodní bilance s těmito státy, ale i fakt, že kurz byl stanovený odhadem, jen jako výchozí hodnota. Bylo krátce po "únoru 1948" a nové vedení kurz koruny nezměnilo.
Začátkem června 1953 v ČSR proběhla měnová reforma, která nespočívala jen v rozsáhlé konfiskaci finančních prostředků občanů, ale i v denominaci měny v poměru 50:1 a její revalvaci vůči západním měnám o 38%. Revalvace vyplynula z toho, že se kurs koruny k cizím měnám začal přepočítávat podle nového zlatého obsahu koruny(0,123426g Au). Americký dolar se tak rovnal jen 7,20Kčs namísto 10Kčs, které by vyplývaly z denominačního poměru staré a nové koruny (50:5=10). Ale když uvážíme zhodnocení staré koruny o 43% v důsledku devalvací západních měn z roku 1949, zjistíme, že po měnové reformě byla koruna oproti těmto západním měnám nadhodnocená už o téměř 100%. Její reálný kurz by tedy byl cca 14,30 Kčs za americký dolar.
Účinky nadhodnocené koruny na sebe nenechaly dlouho čekat, ČSR se stala pro cizince předrahou zemí. Klesnul už tak malý aktivní turistický ruch, velvyslanectvím západních zemí se vyplácelo nakupovat potraviny a jiné potřeby ve Vídni. Proud peněžních darů od příbuzných v zahraničí, zejména z USA a Kanady, se změnil v posílání balíčků s věcnými dary. Devizové příjmy z tohoto zdroje klesly z 14,6 miliónu na 4,2 miliónu Kčs. Lidé začali odmítat zasílání výnosů z dědictví a honorářů, protože jejich výměnou za koruny velmi tratili. Ze stejného důvodu navrátilci ze služebních cest utráceli valuty v cizině. Státu začaly chybět valuty na vydržování ambasád (náklady vystoupaly z 21 na 60 miliónů Kčs) i dovoz zboží, který na východě nebylo možné koupit.
Zodpovědné orgány začaly tento stav řešit v roce 1956. Na získání deviz a zvýšení aktivního cestovního ruchu, se v zahraničí začali prodávat poukázky na služby, které turistům v ČSR poskytovaly 200%ní prémii k oficiálnímu kurzu Kčs. Vlastně šlo o první tiché přiznání nereálné kurzu. Na záchranu valut, které stát vyplácel svým diplomatům, byly na československých velvyslanectvích zřízené prodejny národního podniku Pramen zásobované z ČSR, které prodávaly diplomatům potraviny a textil za výhodné ceny ve valutách. Zoufalost tohoto kroku i celé situace dokazuje výnos v 1. polovině roku 1957 - jen 9.555 amerických dolarů!
Na jaře 1957 si nereálnost měnových kurzů uvědomili i v SSSR, úřední kurs rublu sice nezměnili, ale obešli ho pomocí prémií a přirážek. Příklad SSSR okamžitě následovala i ČSR, stoprocentní prémie a přirážky k úřednímu kursu koruny, zavedené v červnu 1957, byly tichou oficiální devalvací měny. Právě tehdy vzniknul rozdíl mezi "obyčejnou" a "devizovou" korunou!
ÚV KSČ začal uvažovat o zřízení speciálních obchodů, které by prodávaly exportní domácí zboží za valuty, za přiměřené světové ceny, které byly nižší, jako ceny na vnitřním trhu ČSR. Např. 2,40kg hovězího masa stálo v Belgii po přepočtu oficiálním kurzem 25,92 Kčs, oproti 48 Kčs v ČSR. Když bylo potřeba získat valuty co nejdříve, neměly tyto prodejny zboží prodávat za valuty přímo, ale za zvláštní peněžní poukázky "tuzexové poukázky", prodávané za valuty. Současně se měly upravit cla, aby byl dovoz zboží z ciziny nevýhodný. Podle předpokládaného sortimentu a způsobu placení, se tyto obchody měly jmenovat Tuzex(tuzemský export).
Prodej za valuty nebyl originální nápad, fungoval v ČSR už v letech 1948 - 1953. Vzorem byl i sovětský Torgsin, který v letech 1932 - 1936 nabízel hladovějícímu obyvatelstvu přežít za zlato, stříbro a brilianty.
I když by se mohlo zdát, že v tomto čase strana a vláda tvořily jeden celek, byl to právě úřad vlády, kdo návrh ÚV KSČ odmítnul. Jeho argumenty byly, jak se ukázalo, prorocké. Varoval před černým trhem, spekulací a navazující kriminalitou, vzniku nezasloužené privilegované vrstvy lidí, poklesem důvěry k domácí měně a demoralizací. Obával se odčerpání nedostatkového zboží z běžné obchodní sítě. Předpokládal, že nakonec bude třeba zásobovat Tuzex zbožím z dovozu, co sníží jeho devizový výnos. Připomínky úřadu vlády, ani návrh zřídit jen diplomatickou prodejnu však ÚV KSČ nerespektoval. Dokonce STC tiskla bony dříve, než vláda dostala návrh ÚV KSČ na posouzení.
Tuzex začal prodej v Praze v Rytířské ulici a postupně budoval prodejny v dalších městech, v Bratislavě ho otevřeli v srpnu 1957 v Tobrucké ulici. Roku 1961 už měl Tuzex 14 prodejen a jejich počet dále rostl, skoro polovina prodejen byla na Slovensku, kde se vzhledem na emigrační vlny v 1.polovině 20. století očekával velký příliv valut. V 80. letech dosáhl počet prodejen jen na Slovensku čísla 14.
Bony se měnily za oficiální kurz koruny, za jeden americký dolar bylo 7,15 tuzexových korun(Tkčs). 100%ní prémie se odrážela v rozdílných cenách v Tuzexu a při výměně bonů za normální koruny, když nabízela státní banka za 1 Tkčs 2 Kčs, tedy 14,30 Kčs za jeden americký dolar.
Pravidla na výměnu bonů za valuty byly složité, často se měnily, ale postupně i uvolňovaly. Ze začátku se mohly bony měnit jen do určité hodnoty. Při vysokých částkách jen za 40% získané sumy, při tom tento podíl nesměl překročit 25.000 Kčs, 60% se muselo vyměnit za koruny bez 100%ní prémie! V hotovosti se mohlo vyplatit nejvýše 5.000 Tkčs ročně. Bony nemohli měnit např. hrobaři a osoby, které dostávali ze zahraničí odměnu za údržbu cizích hrobů. Cizinci mohli získat tuzexové poukázky, až po prokázání povinné minimální výměny "normálních" korun.
Většina omezení byla zrušena v roce 1966, jedinou skupinou občanů, která i potom mohla měnit jen 40% získaných valut za tuzexové poukázky, byly vdovy po příslušnících německého wermachtu, které dostávaly důchody ze západního Německa.
Kontraverzních stránek měl Tuzex mnoho, ale měl získat tvrdé valuty, proto vše procházelo. Už při jeho vzniku měli studenti stranických a vojenských škol v SSSR právo ušetřené ruble směnit na tuzexové poukázky. V roce 1959 toto právo dostali další občané, kteří se vraceli ze služebních cest v socialistických státech.
Přestože byly tuzexové poukázky protihodnotou "tvrdých" valut, jejich platnost byla ze začátku jen 3 měsíce, omezená platnost proto nutila lidi rychle utratit, a nebo nevýhodně vyměnit za koruny. V roce 1960 byla platnost tuzexových poukázek prodloužená na 6 měsíců, u hodnot 0,50, 1 a 5 Tkčs se přestala platnost sledovat. Od roku 1981 byla platnost tuzexových poukázek od hodnoty 10 Tkčs a vyšší prodloužena na 1 rok.
I když prodával Tuzex nedostatkové zboží, přesto se hromadilo neprodejné zboží, o které nebyl zájem. Tyto situace řešil rozšiřováním fám o svém zrušení, nebo toto neprodejné zboží nabízel za propadlé (časově) tuzexové poukázky.
Právní postavení tuzexových poukázek, bylo formálně deklarováno až vyhláškou z roku 1981, do té doby chyběla zákonná báze pro jeho činnost a faktická emise paralelní měny. Vydavatelem byl PZO Tuzex prostřednictvím devizových bank (SBČS a Živnostenská banka). Návrhy na vydání nových emisí bonů, schvaloval přímo generální ředitel nebo jeho zástupce.
Hodnota tuzexových poukázek byla vyjádřená v korunách, prodávaly se v úředním kurzu s případnými bonifikacemi. Státní banka je vykupovala za dvojnásobek nominální hodnoty koruny, přestože reálná hodnota byla vyšší. Určoval ji poměr cen(1:3,5 až 1:7, ale v průměru 1:5) a dostupnost zboží v Tuzexu a na běžném trhu, respektive poptávka po dováženém zboží, který od poloviny 60.let v Tuzexu převažoval. Nebylo mnoho lidí, kteří měli pravidelný a bohatý legální zdroj bonů. Většina lidí proto byla odkázána na černý trh, který se rozvinul ihned po otevření Tuzexu. Rozhodujícím zdrojem bonů byli cizinci, od nich získával valuty velmi dobře rozvinutý a bohatě strukturovaný černý trh, který zabezpečoval distribuci valut tuzexových poukázek, až ke konečným zájemcům o nákupy v Tuzexu.
Paradoxně vyhláška č.8 Zb. z r.1981, která byla první zákonnou normou o Tuzexu, odstranila z tuzexových poukázek klauzuli, o zákazu jejich prodeje v ČSSR a v tichosti tak legalizovala veksláctví. Podobný účinek mělo ustanovení, že prodej tuzexových poukázek není směnárenská činnost, ale prodej zboží za valuty. Proto se prodej s tuzexovými poukázkami netrestalo, jako valutový přestupek, ale jen jako spekulace. Mnozí dnešní zbohatlíci začali budovat své pozice právě díky tolerovanému černému trhu s veksláctvím.
V 60.letech začala vymírat generace emigrantů, kteří měli ke svým příbuzným přímý vztah a ochotně jim posílali peněžní dary. To začalo ohrožovat příliv deviz i tržby Tuzexu, proto vytvořil v zahraničí síť 83 zástupců, tzv. "naháněčů", kteří tuzexové poukázky prodávali v zahraničí, nebo je posílali adresátům v ČSSR.
Tuzex až do poloviny 60.let nabízel za výhodnější ceny téměř výhradně kvalitní a nedostatkové domácí zboží, například kávu, čokoládu, alkohol a bez pořadníku také osobní auta. Prodával ale také uhlí a stavebniny, přestože na to neměl vlastní prodejny, vydával osobní poukazy, za které si toto zboží chodili zákazníci vyzvednout do uhelných skladů a prodejen stavebnin. Měl také organizovat prodej starožitností devizovým cizincům, nebo zajišťovat výkup ojetých motorových vozidel, od cizích státních příslušníků a členů diplomatického sboru v ČSSR a jejich následný prodej československým občanům, nejednou prodával zboží z pochybných zdrojů, bez odpovídající záruky výrobců.
Tuzexové poukázky se postupně staly druhou a velmi žádanou měnou, někteří klienti Živnostenské banky si začátkem 90.let denně vybírali až 15.000Tkčs. Tuzex a Živnostenská banka, které vedly tuzexová konta, se staly i průkopníky kreditních karet v Československu, první kreditní kartu vydaly v roce 1988.
Existence Tuzexu, byla možná jen v prostředí stálých hospodářských poruch, administrativních zásahů do hospodaření, neuspořádaných měnových poměrů a politické a ekonomické izolace. Poprvé ho ohrozily neuskutečněné reformy z roku 1968, podruhé si jeho likvidaci vynutily reformy po roce 1989 a přechod ke konvertibilní měně. Prodej za tuzexové poukázky tak skončil v předvečer 35. narozenin Tuzexu!
Přesný ekonomický přínos Tuzexu není znám, ale je možné ho odhadnout, podle emisí bonů, které v určitých obdobích narůstaly skokově, jak se otvíraly hranice, odcházely další emigrační vlny a rostl počet občanů pracujících v cizině. Za 35 let šlo o cca 15,5 miliardy Tkčs, tedy v průměru 600 miliónů Tkčs ročně, v přepočtovém kurzu 5 Kčs za 1 Tkčs, by to byly 3 miliardy Kčs, to je asi 5% tehdejšího hotovostního oběhu.

Příjmy Tuzexu v letech 1957 - 1992:
1957 - 1959 0,14 miliardy Tkčs
1960 - 0,12 miliardy Tkčs
1961 - 1968 0,99 miliardy Tkčs
1969 - 1973 1,60 miliardy Tkčs
1974 - 1980 4,89 miliardy Tkčs
1981 - 1988 4,91 miliardy Tkčs
1989 - 1992 2,98 miliardy Tkčs
Košický Darex

Košický Darex

Darex v Košicích na ulici Hlavná 27 - 29
Tuzex Veletržní

Tuzex Veletržní

1960 - nabídka aut před Tuzexem
Tuzex Koospol

Tuzex Koospol

Tuzex na Lenince, Praha 6
Tuzex

Tuzex

Tuzex v pověření družstevní služba
Tuzex - Praha 6

Tuzex - Praha 6

interiér prodejny
tuzex201407ova_denik-600.jpg
Dandy žvýkačky

Dandy žvýkačky

Známé tuzexové žvýkačky
kafe

kafe

Nejprodávanější zboží v tuzexu
Tuzex Veletržní

Tuzex Veletržní

Veletržní
pha7-veletrzni-palac-pozar001.jpg
Neznámý Tuzex

Neznámý Tuzex

Tuzex Pod Drinopolem, P6
Teplický Tuzex

Teplický Tuzex

Teplický Tuzex
Plzeňský Tuzex

Plzeňský Tuzex

Plzeňský Tuzex a opět fronta
pravá Milka

pravá Milka

Milka za Švýcarska
Amphora

Amphora

tuzexový tabák
tuzex balíček

tuzex balíček

typizovaný balíček
Darex doutníky

Darex doutníky

Krabička doutníků
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one